Vysídlení pouliční prostituce je obvykle prioritou ve čtvrtích probíhajících procesem gentrifikace. Tento výzkum, zaměřený na sousedství Alhambra v Bruselu a Józsefváros v Budapešti, vymezuje opatření, která přijaly místní samosprávy, policie a další místní subjekty k odstranění pouliční prostituce. Cílem výzkumu je identifikovat tyto opatření, odrážet jejich důsledky a zkoumat jejich výsledky. Současně dokumentuje a mapuje změny v městské krajině a nařízení zaměřené na vysídlení prostituce, jakož i změny pouliční prostituce. Na závěr práce shrnuje doporučení, které se týkají místní samosprávy.
Publikace_20000. O místech a lidech. Michaela Hečková
Literárně-vizuální dokument o současné architektuře malých českých měst a obcí. 20000 je experiment. Literární dokument o nové architektuře v českých regionech. Hledání nejrozmanitějších míst, která jste neviděli. Zachycení příběhů o jejich vzniku, sledování udržitelnosti a toho, jak se novým prvkům ve veřejném prostoru a občanským stavbám skutečně daří v běžném každodenním životě. Publikace představuje portréty 20 míst ve 20 městech a obcích České republiky, které svým počtem obyvatel nepřesahují hranici 20000, za nimiž stojí 20 předních českých architektonických studií.
Článek_Ženy z přehrady. Zmizelé prostory islámského matriarchátu. Menatalla Ahmed Agha
Vysídlení egyptských Núbijců z údolí Nilu je příkladem toho, jak úzce spolu může souviset podoba veřejného prostoru a proměna společnosti včetně genderové problematiky. Autorka, která sama pochází z núbijské vesnice, se v následujícím článku zabývá změnami sociálního postavení přesídlených muslimských žen i jejich aktivním odporem.
Článek_Architektky na SCÉNĚ lze po letech emancipace prorazit skleněný strop? Helena Doudová
Postavení žen v oboru architektury, kde vždy dominovali muži, se postupně proměňuje. Názorně patrné je to z právě probíhající výstavy Frau Architekt ve Frankfurtu nad Mohanem, představující německé architektky posledního století. Jak ale ukázalo doprovodné sympozium, některé diskriminační tendence přetrvávají i v současnosti.
Článek_Detské ihriská a gendrová dynamika. Milota Sidorová
Zatvorte oči a predstavte si detské ihrisko. Áno, také to klasické – pieskovisko, preliezky (pamätajúce ešte časy socializmu alebo tie nové lanové, EU certifikované), možno ohradené športovisko. Niekoľko lavičiek na sedenie pre mamy a kúsok zelene. Ak ste na rodičovskej, viete, že na tomto ihrisku môžete celkom dobre stráviť čas s dieťaťom tak do 6 rokov. Máte tam svoju skupinu spolurodičov, deti sa spoločne hrajú pod vašim dohľadom. Potom čo vaše dieťa nastúpi do školy, beztak nie je čas byť s ním neustále. Aj spomienka na miesta, kde mimo obľúbeného chytrého telefónu trávi čas je nejasná.
Přednáška_Proč potřebujeme více žen v disciplínách spojených s rozvojem města? Milota Sidorová
Článek_Dievčatá do parkov! Milota Sidorová
Článek_Viedeň ako dôkaz: Keď ženy menia mesto, zlepší to život všetkým. Lívia Gažová
Přednáška_Fair Shared Cities: Gender mainstreaming k férově sdíleným městům. Milota Sidorová
Přednáška je věnována myšlence města, které je spravedlivé pro všechny. Tato myšlenka vybírá viditelné příklady z více než 60 zrealizovaných pilotních projektů různého rozsahu, jejichž cílem je zlepšit kvalitu života marginalizovaných skupin ve Vídni. Budeme hovořit o městském prostředí pro různé typy uživatelů, zdůrazňování jejich potřeb jako výsledek tzv gender mainstreamingu, který významně ovlivnil plánovací proces tohoto města.
Článek_Kam míří české architektky? Kruh mezi architekturou a emancipací žen. Helena Doudová.
Cyklus přednášek pořádaný sdružením Kruh otevírá otázky po postavení žen v české architektuře. Tradice feminismu u nás sice není příliš silná, v současnosti se však začíná projevovat nové sebevědomí architektek. Odrazí se to i na institucionální a praktické rovině?
Helena Doudová
Článek_Kde sú ženy architektky? Je to o spôsobe práce, nie o ‘ženskej’ architektúre. Milota Sidorová
Ako uvádza teoretička architektúry Helena Doudová v nedávnom článku: Kam miera české architektky?[1], tradícia feminizmu v Českej a Slovenskej republike síce nie je príliš silná, v súčasnosti sa však začína prejavovať nové sebavedomie architektiek. Pýta sa zároveň, či sa to odrazí aj na inštitucionálnej a praktickej rovine?
Hoci predpokladáme, že mnoho žien praktikuje aj bez autorizácie alebo neformálne – a v súčasnosti neexistujú relevantné data, môžeme sa oprieť len o počet autorizovaných architektiek v českej komore architektov. V roku 2015 tvoria ženy viac ako 50%[2] absolventiek na fakultách architektúry približne 22 % autorizovaných architektiek[3].Kde sa strácajú ženy v týchto profesiách? Prečo je tomu tak a ako prispieť k prekonaniu týchto prekážok?
Debata_Ženy a veřejný prostor
Data_Výsledky pilotního mapování WPS Prague
Koľko žien angažujúcich sa vo verejnom priestore Prahy poznáme?
Koľko z nich študovalo architektúru, urbanizmus?
Koľko z nich v architektúre a urbanizme ostalo?
Na akých pozíciach tieto ženy pôsobia?
Koľko z nich má deti?