Mnoho žen si feminismus spojuje s negativními jevy emancipace během komunismu a brání se mu jakoby šlo o diktující ideologii. Je potřeba hledat a popularizovat zdroje naší vlastní kultury, abychom na západní feministická paradigmata nebyli odkázáni – diskuze by se tím mohla posunout a otevřít. Feminismus rezonoval také během první republiky, existovaly politicky činné ženské spolky, Tomáš Garrigue Masaryk se považoval za feministu...
,,Každý, kto sa trochu pozerá okolo seba, musí vidieť, že zmena klímy je krutá realita. Ja, tým, že sa venujem pestovaniu, to vnímam veľmi intenzívne. Najviac to podľa mňa vidieť na vode v krajine. Tu sa spojili hneď dve katastrofy, ktoré považujem za globálne najzávažnejšie: zmena klímy a devastácia krajiny poľnohospodárstvom. Vody je už takmer spravidla buď priveľa alebo žiadna. Vidieť to aj na tom, ako je počasie čoraz menej predvídateľné. Prestávajú fungovať napríklad klasické staré vedomosti o tom, kedy čo sadiť. U nás vždy býval posledný termín mrazov v polovici mája. Ak by som sa tým naplno riadila, veľa mojich rastlín by malo problém sa v májových horúčavách ujať.'‘
,,Klasickí ekonómovia napríklad David Ricardo alebo John Stuart Mill, nehovoriac o Malthusovi, tí všetci sa domnievali, že ten rast a rast produkcie musí niekedy skončiť. Avšak ekonómovia, ktorí nastúpili na konci 19. storočia, kedy sa ekonómia zmenila a vznikla marginalistická revolúcia, kde ekonómia začala pracovať s diferenciálnym počtom a viac sa matematizovala, tak tam sa objavila predstava, že rásť možno donekonečna, pretože v matematickej sfére sa to dá. Od tej doby sa to s nami ťahá. Problém je tiež v tom, že dnes sme do rastu už tlačení. Vybudovali sme si systém, ktorý je na raste závislý.’’
,,S neziskovými organizáciami, ktoré sa v téme podpory žien angažujú mám síce dobré vzťahy, ale stále cítim ich obavu spájať sa s politikmi, čo je škoda, pretože bez toho, aby sa so mnou napríklad niekedy postavili na tlačovku, nebudeme schopní tlačiť témy rovnosti do médií a vytvárať tak verejnú mienku, či tlačiť na vládu.'‘
V dnešnom diele sme s profesorkou Darinou Malovou debatovali o politológii, ambíciách vysokoškolských študentov, ale napríklad aj o tom, ako našu spoločnosť mení láska otcov k dcéram, či o ženách v politike. Darina tvrdí, že úplne najdôležitejší pre akúkoľvek spoločnosť sú kriticky mysliaci ľudia, ktorí kladú otázky. Je totiž naozaj dôležité naučiť sa podporiť ostatné ženy v napĺňaní ich talentu - či je to talent manažovať domácnosť, alebo talent viesť krajinu a načúvať pritom hlasom všetkých ľudí, ktorí v nej žijú. Podcast V ženskom rode zdieľame s láskavým zvolením Kataríny Strýčkovej.
,,Diskusi o rovnosti vždy začínám slovy, že ženské otázky mužům neubližují. Ukazují svět nerovností, v nichž jsou vždy obětmi ženy, které mluví. Gender jde dál. Prosazuje rovnost. Zaměřuje se na všechny bez rozdílu, včetně mužů. Aby ale bylo dosaženo rovnováhy příležitostí a zdrojů, musí muži část své moci sdílet."'’
,,Předtím než vstoupíme do mainstreamových zdrojů, historie, dokonce i do Wikipedie, musíme si být jako ženy vědomy svého dědictví a výsledků na mezinárodní úrovni. Historii nezměníme s lokálními příběhy. Výzkum a informační balíček, který změní archivy musí být solidní, musí zahrnovat minimálně jedno století a musí být zaštítěn řadou odbornic z výzkumu i praxe.’’
‘‘Uvědomili jsme si naše selhání. Nezačali jsme totiž s oficiální autoritou. Proto jsme šli za hlavním architektem Minsku. Když nás přijal, vysvětlili jsme mu projekt a byl nadšený. Projekt přenesl na některého ze svých asistentů. Trvalo téměř čtyři měsíce, nežli jsme dostali oficiální povolení na to, abychom udělali dotazníkové šetření, zorganizovali participativní akce a investovali zdroje do nového dětského hřiště, které jsme sami zajistili.’’
,,V menších městech (ale nejenom tam) lidé dost často potřebu architekta nemají. Ani ti, kteří jsou na pozicích v zastupitelstvech a jejich náplní je plánování města, neví, co práce architekta a urbanisty obnáší. Často vnímají architekty jako "snoby", protože vše prodraží, časově prodlouží, vše zkomplikují a zdůvodnění jsou pro ostatní nepochopitelná.’’
Je třeba nastolit vlídnou atmosféru. Pak všichni zapomeneme, že jsme na „školení“ a soustředíme se na obsah, což je velmi důležité. Skupinky účastníků jsou různorodé. Což znamená, že jsou tam různé profese, muži a ženy různého věku, profesního či osobního pozadí. Příklady táhnou. Vím, že jakmile promluví jedna žena, další ji následují
,,V přípravě soutěží se nažíme změnit to abychom mohli zvýšit částky pro výběrová řízení. Nebo nevybírat pouze na základě nejnižší cenové nabídky. Oproti právníkům, kteří jsou schopni jít o 10-20 procent níž od předpokládané ceny za dílo, architekti zacházejí až do výše 70 procent (!).
Pokud se podceňujeme finančně, tak se podceňujeme jako profese.''
,,Ženám by pomohl transparentní trh. Pořádá se tu málo soutěží, zakázky od velkých firem se organizují na vyzvání pro pár studií. Potýkame se s minulostí. Mnoha mým známým padají zakázky na stůl jen kvůli kontaktům z minulosti. Kdyby byl trh transparentní, šanci získat zakázku by měla samozřejmě měla žena a stejně tak I muž či smíšené studio.''
,,To, co říkám, říkám klidně, vědomě, naprosto jednoznačně. Ve spolupráci s architekty, když mě osloví, kvůli těm zeleným kuličkám, okamžitě signalizuji, že nebudu mluvit jenom o zeleni, ale o projektech, prostorovém řešení, o grafickém vyjádření. Nebo v architektonických soutěžích budu jako spoluautorka. Napřed jsem se střetla s tím, že na mě koukali. Pak to nebyl problém. Je potřeba si tu pozici vyjasnit, ne vykřičet, ale vyjasnit.''
